EMO móda
Existují dva Emo styly oblékání, tvrdý styl a . První styl vychází z „indie Emo“ scény devadesátých let – jasné vazby na indie rock a punk rock. Tento styl zahrnuje oblečení obnošeného vzhledu, typické jsou khaki barvy. Potisk ve stylu 80. let na menších tričcích. Špendlíky a odznáčky různých kapel zdobí tašky a batohy.
Druhý populárnější styl využívá tmavší barvy a vyznačuje se narovnanými vlasy obarvenými na tmavo. Typická je černá, červená, blond, růžová nebo nějaký nepřirozený odstín tmavé barvy. Chlapci nosí upnuté kalhoty a piercing rtů či obočí a tmavý make-up není vzácností (u žen i u mužů – nejvýraznější je černá tužka na oči, ale vyskytují se i červené oční stíny). Jako velmi oblíbený a častý doplněk slouží brýle s tlustými tmavými obroučky. Oblíbenou obuví jsou kotníčkové tenisky nebo skate boty.
Takže: Emo = tmavé barvy, výrazné líčení a vrstvení oblečení, výrazné stíny v odstínech černé, hnědé či červené. Příklad typického Emo: kecky, tmavé džíny, svetr přímo na tělo, výrazné brýle tmavých barev, různé řetězy a řetízky.
Přestože „Emo“ označuje jak oblékání a postoje fanoušků Emo scény, tak i původní hudební styl, jsou od sebe tyto dva významy značně vzdáleny. Emo jako hudební styl dlouho předchází slangovému označení „Emo“. Současně je mnoho dnes aktivních hudebních skupin označováno jako „Emo“ zhusta jen proto, že se jejich styl oblékání shoduje s významem slangového výrazu.
Častým stereotypem je asociace Ema se sebepoškozováním, zejména pak podřezáním zápěstí, což může být do značné míry způsobeno „Emo“ texty, které o sebepoškozování nezřídka mluví
